V místech dnešního Přerova bylo sídliště lovců mamutů. V 11. století stával v Přerově hrad a první písemná zmínka o osadě je z roku 1141. V podhradí u brodu přes řeku vznikla trhová ves. V roce 1256 povýšil král Přemysl Otakar II. Přerov na královské město. V roce 1423 bylo město dobyto husity. V 16. století bylo město v majetku Žerotínů a bylo centrem jednoty bratrské. V letech 1608 až 1611 studoval na místní českobratrské škole Jan Ámos Komenský a v letech 1614 až 1618 zde také na této škole vyučoval. V období třicetileté války bylo město poničeno nájezdem Švédů. V 19. století se na území města začal rozvíjet průmysl a to především strojírenský, k jeho rychlejšímu rozvoji přispělo budování železnice v polovině 19. století. Centrum města si zachovalo svůj historický vzhled a bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Dominantou města je renesanční zámek, který byl postaven na místě gotického hradu. V současné době je v interiéru zámku instalováno Muzeum Komenského. Je tu umístěn památník věnovaný učiteli národů a památník věnovaný Janu Blahoslavovi ačeským bratrům. V muzeu je ukázka dobových školních tříd, jednotlivé třídy jsou z různého období a to ze 17. století, z doby Rakouska-Uherska, z první republiky a v neposlední řadě z 50. let 20. století. Nedaleko zámku stojí morový sloup zhotovený v roce 1717. Ve městě se dochovala část hradebních zdí s baštami a fortnou pocházející z 15. století. Domy na náměstí jsou původně gotické a v pozdějších letech prodělaly renesanční přestavbu. Barokní kostel svatého Vavřince stojí na gotických základech z 14. století a byl postaven v letech 1720 až 1730. Kostel svatého Jiří se pyšní zachovalým gotickým portálem a pochází z 19. století. Kostel svatého Michala byl postaven v 16. století. Přerov leží na Severní Moravě, jihovýchodním směrem od města Olomouc. Město se rozkládá v oblasti zvané Moravská brána. V Přerově je důležitá železniční křižovatka. Městem protéká řeka Bečva. Severním směrem od města se rozprostírá les a na okraji lesa je vybudovaná motokrosová dráha. Severozápadním, severním a východním směrem od města je chmelařská oblast. Nedaleko jihozápadního okraje města je oblast vojenského letiště. Město je protkáno sítí cyklistických tras, procházejí tudy i dálkové trasy jako Jantarová stezka a cyklotrasa Bečva. Město je výchozím bodem dvou značených turistických tras, které vedou severním směrem z města do oblasti lesa. Dostupné autem po celý rok

História - Přerov

Nejstarší písemná zpráva o Přerově pochází z roku 1141. Původní osada byla již roku 1256 králem Přemyslem Otakarem II povýšena na královské město. Přerov byl dlouhou dobu sídlem rodů Pernštejnů a Žerotínů. Novodobý rozvoj města je spojen s průmyslovou revolucí, která přivedla do města železnici v roce 1841. Rozvoj zaznamenala zejména tradiční průmyslová odvětví jako strojírenství, pivovarnictví a cukrovarnictví. V pozdějším obdoví následoval příchod chemického průmyslu, výroba koženého zboží a optických přístrojů. Historické centrum bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

Kultúra - Přerov

Městský dům, který je kromě jiného i architektonicky významnou budovou slouží jako kulturní a společenské centrum. Konají se zde různá divadelní představení, koncerty a společenské akce. Nejvýznamnější akcí je Československý jazzový festival s mezinárodní účastí, který se koná pravidelně v říjnu a má dlouhou tradici sahající až do roku 1966. Pro zájemce o další kulturní vyžití je připraveno několika galerií, prohlídka cenných exponátů v Muzeu Komenského, které je umístěné v budově zámku, nebo můžete navštívit místní kino.

Sport - Přerov

Ve městě najdete tenisové kurty, tenisovou halu, zimní stadion, plavecký bazén, kuželnu a řadu dalších sportovišť.

Výlety - Přerov

Dominantou města je zámek s věží. Pozornost si jistě zaslouží historické jádro města, které je tvořeno Horním náměstím s domy z 15. století. Zachované jsou i městské hradby, které jistě stojí za vidění. Příjemnou procházku slibuje Městský park Michalov, založený v roce 1904. Úprava původního lesa proběhla podle plánů významného zahradního architekta Františka Thomayera.