Zámek Solnice

Solnice leží 6 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou na hlavním silničním tahu Náchod - Rychnova nad Kněžnou – Ústí nad Orlicí. Zámeček najdeme asi 100 m od náměstí po levé straně směrem na Náchod, v Komenského ulici a po všech přestavbách, které za posledních 150 let prodělal, už ani moc zámek nepřipomíná. V současnosti je po generální opravě. Je v soukromém vlastnictví společnosti VCES a.s. Praha. Veřejnosti není přístupný. Solnice se poprvé zmiňuje v r. 1321. Náležela ke skuhrovskému panství, a Jiří z Kunštátu na Poděbrad ji r. 1456 připojil k panství litickému. Poté od r. 1495 vlastnil Solnici Vilém z Pernštejna, od r. 1556 rýnský falckrabě Arnošt a pak od r. 1558 příslušník pražské nobilitované rodiny Benjamin z Vlknova. Ten si postavil na místě zakoupeného měšťanského domu sídlo, které se poprvé připomíná v r. 1568. Tehdy je označováno jako tvrz, později také jako zámek, nebo zámeček. Potomci Benjamina z Vlknova drželi sídlo až do r. 1623, kdy jim v důsledku pobělohorských konfiskací zabaveno a v r. 1624 prodáno Jindřichovi z Donína. Vlastníci solnického panství se ale velice často měnili, až r. 1699 je získali pražští karmelitáni z kláštera Pany Marie Vítězné. Ti však v té době dokončili stavbu zámku v Kvasinách a proto solnický zámeček přeměnili v hospodu, kterou pronajímali, až ji r. 1749 prodali. Majitelé se opět střídali, ale již jen jako vlastníci hospody. V r. 1952 převzalo objekt JZD a hospoda byla zrušena. Nezpřístupněno veřejnosti.