Letohrádek královny Anny

Královský letohrádek nebo také Letohrádek královny Anny je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby v Čechách. Nechal jej postavit císař a král Ferdinand I. (1526 - 1564) v letech 1538 - 1563 jako výraz své lásky ke své choti Anně Jagellonské, která se však jeho dokončení nedožila a v r.1547 po porodu 15. dítěte zemřela. Nedočkal se jej ani sám Ferdinand I., který po požáru r. 1541 opustil Prahu.

Projekt pochází od P. della Stelly a postupně se ve vedení stavby vystřídali mj. G. Spatio, G. M. Aostalli del Pambio a B. Wohlmut, kteří přistavěli patro. Je to obdélníková jednopatrová budova s věncem arkád s iónskými sloupy kolem celého přízemí, pravoúhlými okny střídajícími se s nikami v patře a s měděnou střechou. . Přízemí s obytnými místnostmi bylo obklopeno arkádovým ochozem, v patře taneční sál a galerie.

Letohrádek nejlépe využíval Rudolf II., který zřídil v patře astronomickou pozorovatelnu. Docházel tam Tycho de Brahe, Johanes Kepler i sám císař, který zde po ztrátě královského titulu zemřel (1612). Po jeho smrti letohrádek zpustl a v roce 1648 byl vypleněn švédskými vojsky.

Budova se v různých dobách nazývala různě: pro krásnou vyhlídku Belvedér, podle zakladatele Ferdinandeum, též Observatorium. Josef II. dal letohrádek armádě, která v něm zřídila dělostřeleckou laboratoř. Roku 1836 dosáhl u příležitosti korunovace Ferdinanda V. místodržící hrabě Karel Chotek vystěhování dělostřelců. Poté v letech 1841 - 55 architekti Bernard Grueber a Petr Nobile budovu obnovili a upravili na Obrazárnu vlasteneckých přátel umění.